Finsko-ruské bitvy v literatuře
V době probíhajícího rusko-ukrajinského konfliktu si celá Evropa uvědomuje, jaké ohrožení pro ni současné Rusko znamená. Podstatně více si to uvědomují země, které s Ruskem přímo sousedí a byly v minulosti součástí ruského impéria. K nim patří i Finsko. Finsko-ruská hranice má 1300 kilometrů. Dlouhá a spletitá je i společná historie obou zemí, která se více než sto let otiskuje i do finské literatury. Mezi oběma zeměmi přetrvávají nevyřešené spory. I proto se současní finští autoři k událostem spjatým s Ruskem stále vracejí. Otevírají tabuizovaná témata, reflektují, jak se dějiny promítly do životů obyčejných lidí, všímají si osudů žen, Sámů i dalších menšin. Na otázky Barbory Grečnerové odpovídají Lenka Fárová a Barbora Skálová.
Knihy z této epizody
Putinovi trollové
Paměti finského maršála
Očista
Paní plukovníková
Popel a sníh
Manilský provaz
Neznámý voják
Doporučená četba
Rusko ve finské literatuře
Finové žijí v ruském sousedství od nepaměti a více než 1300 kilometrů dlouhá východní hranice znamená, že se jedná o kontakt poměrně intenzivní. Jak se to odráží v literatuře?
Menšiny jako jiný způsob života
Eseje finského spisovatele a novináře Villeho Ropponena čtenáře zavedou od Baltského moře až k Volze, Obu či Severnímu ledovému oceánu. Vyprávějí o minulosti, současnosti a poněkud nejisté budoucnosti uralských menšin v Rusku, které se k nim nikdy nechovalo příliš vřele.
Syrové vyprávění o Sibiři na počátku 20. století
Finský lingvista Kai Donner neputoval na Sibiř za exotikou, ale za poznáním dávné minulosti svého národa. Na základě jeho dvou cest uskutečněných v letech 1912–14 a věnovaných výzkumu jazyků, tradiční kultury i každodenní reality původních obyvatel, tehdy vznikla kniha, již lze dnes považovat za nadčasovou.
Když promluví umlčovaní
Klopýtání ženského přátelství v prostředí obávaného gulagu, tajuplný ugrofinský národ Marijců, který vyznává animistické náboženství, zhýralá ruská oligarchie, ovšem i neodmyslitelná zběsilá láska, jež se neohlíží napravo nalevo, a finské podivno. To jsou základní ingredience románu Můra.
Útěk na konec světa, kde psům zamrzá štěkot v hrdle
Vyprávění zasazené na dalekou Sibiř láká detektivní zápletkou, skrývá však mnohem více. Kristina Carlson vnímá psaní jako cestu do vlastní mysli, k vlastním pocitům. Píše rozvážně, každé slovo má své přesné místo, každé je podřízené pečlivě budovanému celku.
Vyzvracet stud
Finská spisovatelka Sofi Oksanen vtrhla do finské literatury románem Stalinovy krávy jako provokatérka hned s několika silnými tématy. Prvním z nich bylo velmi autentické a nepřikrášlené zobrazení pocitů ženy žijící léta ve vleku poruchy příjmu potravy. Samo o sobě dost silná káva. Ale možná ještě výbušnější bylo vylíčení „bratrských“ vztahů mezi Finy a Estonci jak za dob sovětského Estonska, tak i po získání samostatnosti v 90. letech.
Otec i syn i Petrohrad svatý
V češtině třetí román Kariho Hotakainena Chrám svatého Izáka se prostřednictvím zkoumání složitého vztahu mezi otcem a synem věnuje zejména trojici témat: stáří, víra a Rusko.
Na nahrávání se podíleli
Barbora Grečnerová
Vystudovala bohemistiku a norštinu na FFUK v Praze. Publikovala několik překladů z norštiny, edičně připravila výbor současné norské prózy Norská čítanka. V časopise iLiteratura.cz má redakčně na starosti severské sekce. Kromě toho působí v Knihovně Václava Havla.
Barbora Skálová
Vystudovala finštinu a moderní dějiny a tématem její disertační práce byla radikální prosovětská levice v poválečném Finsku.
Lenka Fárová
Vystudovala finštinu a anglistiku na FF UK, kde vede oddělení finských studií. Kromě výuky a akademické práce také překládá finskou literaturu různých žánrů, rediguje, tlumočí, píše recenze a věnuje se propagaci finské literatury, jazyka i kultury. Finskou sekci iLiteratura.cz vede od r. 2005.
Z nahrávání
Realizační tým
moderuje: Barbora Grečnerová, sound design: Samuel Ackah, zvuk: Martin Polák, Samuel Ackah a studio Wombat, dramaturgie: Tereza Lišková, Jovanka Šotolová, účinkuje: Alena Hladká, Letem světem čtou: Alena Hladká a Jan Bumba, produkce: Karolína Zamora, propagace: Nikola Sedloňová, foto: Kristýna Černá
Sdílejte
ZpětDalší epizody série
Partneři projektu
Realizační tým série
Jovanka Šotolová
Literární překladatelka, šéfredaktorka časopisu iLiteratura.cz, o překládání a francouzské literatuře přednáší také na Ústavu translatologie FF UK.
Tereza Lišková
Kulturní publicistka. Na stanici Českého rozhlasu Vltava moderuje pořad ArtCafé. Je členkou sonické tvůrčí skupiny KINETICON.
Samuel Ackah
Kromě editace epizod iLiPodcastu studuje zvuk na FAMU v Praze a s bráchou hraje v kapele.
Názory studentů
Nahrávání podcastu sledovali Majda (11 let) a Hubert (16). S moderátorkou Barborou si pak povídali obecně o historických románech a o tom, jak by taková četba mohla oživit výuku dějepisu.
Dějepis se ve škole neučíme moc zábavně, mě třeba víc baví číst si pověsti. Jsou zajímavější než učebnice.
Rád bych si přečetl historický román o době, v níž vyrůstali moji rodiče. Měl bych tak možnost to zažít s nimi. Chtěl bych vědět, jak tehdy žili běžní lidé.
Knih o historii čtu málo, spíš sleduju různé kanály na Youtube, třeba o historických zbraních.
Knížek o historii mám doma víc. Zaujala mě z nich asi nejvíc ta s názvem Julius Caesar a jeho proradní přátelé.
Pro výuku dějepisu jsou suchá fakta potřebná, jenže jsou nudná. Historické romány nám tu dobu přiblíží líp.