Kdo, co a jak čte na Severu?
Proč mladí Seveřané ztrácejí zájem o knihy? A jak jejich čtenářské návyky ovlivňují sociální sítě? Marie Voslářová debatuje s Lenkou Fárovou a Barborou Grečnerovou o tom, co dnešní mladá generace na Severu opravdu čte, jak se tamní veřejné knihovny snaží zaujmout všechny věkové skupiny a proč se ve Finsku a Norsku čtení stává i politickým tématem. Lenka s Bárou během výjezdu do Skandinávie navštívily různé finské a norské instituce, mluvily s odborníky z knihoven i s organizátory knižních festivalů. Zajímalo je, jak se v těchto zemích proměňuje vztah dětí, mladých lidí, ale i dospělých ke čtení. A také co oba státy pro podporu čtení dělají. K tématu máme i související články, například text o festivalu v norském Lillehammeru (Norsk Litteraturfestival) nebo přepisy rozhovorů: jeden nám poskytla finská odbornice na čtenářskou gramotnost Lotta-Sofia La Rosa (Čtení je společenský fenomén i lék proti bolesti), druhý ředitelka finské nadace FILI, Tiia Strandén (Většina zahraničních nakladatelů už ví, že finská literatura existuje).
Knihy z této epizody
Ženy, které mi nedají spát
Popel a sníh
Doporučená četba
Finsko / Čtení je společenský fenomén i lék proti bolesti
Mladí lidé nemají na čtení čas, ještě závažnější ale je, že čtení přestává malé i velké čtenáře bavit, shrnuje poznatky výzkumů posledních let finská odbornice na čtenářskou gramotnost Lotta-Sofia La Rosa. Čtení má přitom pro náš každodenní život i pro rozvoj společnosti zcela zásadní přínos.
Norsko / Největší skandinávský literární festival je synergií literární současnosti i minulosti
V norském Lillehammeru proběhl další ročník největšího literárního festivalu ve Skandinávii. Kromě předních skandinávských i světových autorů a více než tří stovek akcí postavil do centra pozornosti samotné čtení, od něhož nás odvádí přemíra technologií.
Finsko / Většina zahraničních nakladatelů už ví, že finská literatura existuje
Obraz finské literatury v zahraničí se mění, ale čtenáři stále vyhledávají především beletrii, a to zejména tu psanou ženami, vysvětluje tendenci posledních let Tiia Strandén, ředitelka finské nadace FILI.
Na nahrávání se podíleli
Marie Voslářová
literární překladatelka a redaktorka, spolupracuje také s časopisem iLiteratura.cz. Jejími obory jsou švédština a němčina, ale ráda si rozšiřuje obzory i v jiných literaturách
Barbora Grečnerová
v časopise iLiteratura.cz má redakčně na starosti severské sekce, kromě toho působí také v Knihovně Václava Havla
Lenka Fárová
pracuje na oddělení finských studií ÚGS FF UK, překládá finskou literaturu různých žánrů, rediguje, tlumočí, píše recenze a věnuje se propagaci finského jazyka, literatury i kultury. Vede finskou sekci časopisu iLiteratura.cz
Z nahrávání
Realizační tým
moderuje: Marie Voslářová, sound design: Samuel Ackah, zvuk: Martin Polák, Samuel Ackah a studio Wombat, dramaturgie: Anna-Ester Šotolová, Samuel Ackah, účinkuje: Anastázie Landová, produkce: Karolína Zamora